Zábřeh - Černá smrt pro ryby. Tak říkají rybáři přemnoženým kormoránům, kteří decimují rybí populaci v jejich revírech a v chovných nádržích. Dříve hrozilo těmto velkým ptákům vyhynutí, a tak se ocitli na seznamu chráněných živočichů. Náležitě toho využili, za posledních padesát let se jejich počet stonásobně zvýši.

V Evropě dnes žije podle odhadů asi čtyři sta tisíc párů. V přírodě navíc nemají přirozeného nepřítele.

V zimě, kdy je řada nádrží zamrzlých, hledají kormoráni nová loviště a před dvanácti lety se začali objevovat i na území šumperského okresu. Dnes tu v zimě žijí ve stohlavých hejnech a nemilosrdně drancují revíry. Škody jsou obrovské.

„Například před čtyřmi lety nám hejno úplně zmasakrovalo ryby v rybníku Závlaha v Doubravicích. Při podzimním výlovu nám tam chybělo pět tisíc kaprů. Víme, kolik kusů jsme tam vysadili,“ řekl hospodář loštické organizace rybářů Josef Benda.

„Například v revíru na Moravské Sázavě, který sahá od splavu v Lupěném po soutok s Březnou, bylo v roce 1990 zaznamenáno 501 úlovků pstruha duhového. O deset let později jsme jich tady ulovili 437 kusů a v roce 2010 pouhých šest!“ předvedl jasnou řeč čísel předseda zábřežské organizace Ervín Matýsek

Na rybnících a dalších rybochovných zařízeních mohou rybáři žádat o náhradu škody stát, ale na tekoucích vodách se škody nehradí. Platí argument, že ryba v revírech nikomu nepatří. „Přitom ale máme předepsanou zarybňovací povinnost, ryby do revírů každý rok vysazujeme a živíme tím hejna kormoránů,“ řekl na setkání jednatel územního výboru ČRS pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V posledních asi šesti letech se podařilo rybářů získat povolení k odstřelu několika desítek kusů kormoránů ročně. Myslivcům, kteří kormorána zastřelí a přinesou jako důkaz jeho zobák, za to platí sto padesát až dvě stě korun za kus. Například zábřežská organizace vyřídila povolení  na  všech svých revírech na Moravské Sázavě, Moravě, Březné i přehradě Nemilka  na odstřel 35 kusů ročně na dobu pěti let.

Podle rybářů ale takový odstřel stejně nic neřeší, navíc získat povolení je administrativně složité. Podobně složité je také papírování spojené se získáním náhrad za škody na rybnících.

Rybáři žádají zjednodušení administrativy a ještě lépe zrušení ochrany kormorána a jeho plošný odstřel. Kdyby se stal běžnou lovnou zvěří, počet by byl během pár let únosný. Postarali by se o to myslivci už proto, že po zrušení ochrany kormorána by jejich sdružením hrozilo vymáhání náhrady škod, podobně jako je tomu u jiné lovné zvěře.

„Redukce kormorána musí začít všude najednou, protože jinak se jejich hejna jen přesunou jinam. V zimě se jim nejvíc daří na tocích pod fabrikami, kde vytéká do řeky teplá voda a hladina nezamrzá,“ řekl předseda šumperské organizace František Ondráček.

„Nejsme ministerstvo pro kormorány, ale pro lidi. O rozšíření náhrady škod i na revíry a o vyškrtnutí kormorána ze seznamu chráněných živočichů budeme jednat s ministerstvem zemědělství. A bude nutné o tom jednat také na úrovni Evropské unie,“ slíbil rybářům náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek.

Kormorán se živí se výhradně rybami a loví organizovaně v rojnicích. Denně spotřebuje nejméně půl kilo ryb, to znamená, že třistahlavé hejno je schopno za den zlikvidovat pstruhy na bezmála dvou kilometrech středně velké pstruhové říčky. Řadu ryb při lovu také poraní, ryby jsou navíc stresované a nemají klid potřebný na přežití zimy. Potíž je i v tom, že na regulovaných tocích zmizely přirozené úkryty, a řeka tak představuje pro kormorány přímo prostřený hodovní stůl.

Zdroj: Šumperský a Jesenický deník, autor: Stanislava Rybičková

Zpět na seznam novinek